Často tě vidím přicházet,
na rtech máš pro mě růži,
a v očích ti vidím vycházet,
jen pro mne zlaté slunce…
Je to jen sen a já to vím,
a přece si slova skládám,
co ti řeknu až tě uvidím,
do slov svou naději vkládám…
Jednou snad přijdeš doopravdy,
už nebudeš jen stín,
co vyčaroval měsíc do tmy,
a já tě třeba i políbím…
Tak si tu sním a povídám,
zatím jen sama se sebou,
co se od svého srdce dovídám,
chtěla bych říkat si s tebou…
Kde vlastně jsi,
proč musím čekat,
proč posíláš jen stín,
který si nemůžu nechat…
Hodnoťte:
Zhlédnuto 12x